Zápisník

Advent! Prchejme!

 

Často mě v těchto předvánočních dnech přišla na mysl písnička od skupiny Jablkoň,
kde se zpívá:
"Kampak všichni spěcháme, kampak všichni jdem? Tam kde svítí hvězda,
tam kde svítí hvězda nad hypermarketem."
V tento čas nás duchovní našeho světa nabádají, abychom zpomalili, abychom se zastavili.
Říkám NE! To nestačí! Naopak - nezastavujme se! Honem, utíkejme, pospěšme, chvátejme, prchejme
co nejrychleji a dejme se - do klidu!
Nejhorší je podlehnout předvánočnímu skupinovému šílenství ... musím končit, žena chce, abych
nelelkoval a zaběhnul nakoupit, že něco zapomněla. Šťastné a veselé! Hou!

Valach jak poleno

1.12.07 *

teď jsem si vzpomněl na Segrada, asi zrovna dřepí ve své  dílně se sítotiskem a dělá péefka.

Poznali jsme se před rokem a půl na křestu CD Žambochů. Přistoupil tam ke mně chlapík ve zralém věku, nabízel mi panáka pálenky a povídá, „ogaro my se známe, z Folkových kolotočů v Ostravě, vzpomínáš ten mejdan ?… Tys už zapomněl, ale my jedeme ve stejném vlaku,

akorát každý v jiném kupé!“ To je František Segrado, který nachává češtinu rozkvést a nejlíp zazpívá Hapkovo a Horáčkovo „když mě ale k ránu objal chlad, zkoušel jsem si do tmy malovat“ …

 

Vlastovo blues

30.11.07 *
dnes po desáté večerní jsem se podíval na dvojce na záznam posledního koncertu Vlasty se skupinou Každý den jinak v Lucerně 22.12.06. Vlasta byl dobrý, celé to bylo dost dobré. Samozřejmě i díky bandu KDJ, který to s ním celá léta táhnul. "Hrajte mi blues ..."

S Hořkým kafem

Jako host dua Hořký kafe (+ Martina Trchová) jsem 16. listopadu společně s Rolandem Kašperem hrál na zámku v Sázavě nad Sázavou. Výjimečné místo s pozoruhodnou gotickou stavbou, s výjimečnými lidmi, tím myslím i pořadatelský tým s názvem Jiná vesta. Na koncert se přišel podívat i domácí Michal Jupp Konečný. Mrkněte na fotky.

Markův sen

15.11. 07 *
V říjnu jsme jako AG Flek hráli napůl s Jarretem v Liberci a kromě pocitu příjemného večera mně zůstal v paměti sen Marka Štulíře. Zdálo se mu prý, jak se celá kapela AG Flek na scéně pachtí s obrovskou mandolínou, kterou s velkým úsilím přistaví k velkému lešení a pak nejmenovaný K. na to lešení vyskočí a začne obřím trsátkem obouruč na tu mandolínu hrát a pod tím vším zní píseň Můžeš mě holka … tak nějak to, myslím, bylo, jestli to tedy nebylo jinak. :-) Marku přeju Ti, ať se Ti příště zdá o pěkných babách.

  • 11
  • 12
  • 13
  • 14
  • 15