Často mě v těchto předvánočních dnech přišla na mysl písnička od skupiny Jablkoň,
kde se zpívá: "Kampak všichni spěcháme, kampak všichni jdem? Tam kde svítí hvězda, tam kde svítí hvězda nad hypermarketem."
V tento čas nás duchovní našeho světa nabádají, abychom zpomalili, abychom se zastavili.
Říkám NE! To nestačí! Naopak - nezastavujme se! Honem, utíkejme, pospěšme, chvátejme, prchejme
co nejrychleji a dejme se - do klidu!
Nejhorší je podlehnout předvánočnímu skupinovému šílenství ... musím končit, žena chce, abych
nelelkoval a zaběhnul nakoupit, že něco zapomněla. Šťastné a veselé! Hou!
teď jsem si vzpomněl na Segrada, asi zrovna dřepí ve své dílně se sítotiskem a dělá péefka.
Poznali jsme se před rokem a půl na křestu CD Žambochů. Přistoupil tam ke mně chlapík ve zralém věku, nabízel mi panáka pálenky a povídá, „ogaro my se známe, z Folkových kolotočů v Ostravě, vzpomínáš ten mejdan ?… Tys už zapomněl, ale my jedeme ve stejném vlaku,
akorát každý v jiném kupé!“ To je František Segrado, který nachává češtinu rozkvést a nejlíp zazpívá Hapkovo a Horáčkovo „když mě ale k ránu objal chlad, zkoušel jsem si do tmy malovat“ …
30.11.07 * dnes po desáté večerní jsem se podíval na dvojce na záznam posledního koncertu Vlasty se skupinou Každý den jinak v Lucerně 22.12.06. Vlasta byl dobrý, celé to bylo dost dobré. Samozřejmě i díky bandu KDJ, který to s ním celá léta táhnul. "Hrajte mi blues ..."
Jako host dua Hořký kafe (+ Martina Trchová) jsem 16. listopadu společně s Rolandem Kašperem hrál na zámku v Sázavě nad Sázavou. Výjimečné místo s pozoruhodnou gotickou stavbou, s výjimečnými lidmi, tím myslím i pořadatelský tým s názvem Jiná vesta. Na koncert se přišel podívat i domácí Michal Jupp Konečný. Mrkněte na fotky.
15.11.07 * V říjnu jsme jako AG Flek hráli napůl s Jarretem v Liberci a kromě pocitu příjemného večera mně zůstal v paměti sen Marka Štulíře. Zdálo se mu prý, jak se celá kapela AG Flek na scéně pachtí s obrovskou mandolínou, kterou s velkým úsilím přistaví k velkému lešení a pak nejmenovaný K. na to lešení vyskočí a začne obřím trsátkem obouruč na tu mandolínu hrát a pod tím vším zní píseň Můžeš mě holka … tak nějak to, myslím, bylo, jestli to tedy nebylo jinak. :-) Marku přeju Ti, ať se Ti příště zdá o pěkných babách.