Karel Markytán

* Něco o mně, co bylo a co je a co bude

 

„Pojď, je smutné tancovat sám, a bude pozdě za chvíli.- Své místo k tanci hledám a chci být k někomu milý“ (Bál ve slepé uličce, 1982)

Jsem Zlíňák a jsem písničkář. Původně jsem byl projektantem zařízení staveniště, ale pak jsem si to zařídil jinak. Už za rýsovacím prknem jsem myslel na písničky víc než na stavařinu. Začínal jsem hrát už na základce se svým kamarádem a s písněma jako Hrobař, Nashledanou krokodýle a pak už jako skupina jsme kopírovali Rangers a Greenhorny a jiné a pak jsem se najednou ocitnul v kapele Rosa s Wabi Daňkem. Skončilo to vojnou a po ní přišel AG FLEK s Ivo Viktorinem, Blankou Táborskou, Pepou Šobáněm a později se Zdeňkem Hromádkou. Psali jsme vlastní písně a v této sestavě jsme natočili první album, později nazvané Blázni umírají nadvakrát. Byly to pro mě dobré roky, plné energie a euforie. Po několika etapách

a albech Dohrála hudba (s Ivem a Vlastou Redlem) a Tramtárie (s Vlastou, Pastrňákem, Nytrou a Kroczkem) odcházím v devadesátém druhém z kapely, která se stále více profiluje jako Vlasta Redl a spol. Od devadesátého šestého se dáváme dohromady s původní sestavou, nahrajeme album Waltz, zahrajeme si pár let a rozcházíme se. V roce 2001 jsem dotočil

s vydatnou producentskou pomocí Klementa Jochymka a Petra Vavříka ve StudiuV své album Konec sladkostí za účasti několika hostů. Měl jsem velkou radost, jako když je něco poprvé a vy máte pocit, že jste to zvládli.

Nerad hraju sám, ale hrát jsem chtěl, a když nám to s Flekem drhnulo, dal jsem asi před čtyřmi lety s Klementem Jochymkem, Pepou Vojtáškem a Pavlem Kačesem Husárem dohromady Odpolední směnu. Klement brzo odešel a přišli Roland Kašper, pak

Blanka Táborská a Marek Šlapanský. Občas si zahraju jen ve dvojici s Rolandem Kašperem. Nesoustavně dělám na nových písničkách a rád bych to brzo dotáhnul k novému vlastnímu albu.

Letos to vypadá i na dobrých pár koncertů s obnovenou původní sestavou AG FLEKu: Blanka Táborská, Ivo Viktorin, Karel Markytán, Pepa Šobáň, Michael Vašíček a David Velčovský.

Nové studiové album Fleku zatím není na obzoru, ale chuť zahrát si je stále s námi.